Jsem vystudovaný psycholog a diplomovaný Gestalt psychoterapeut.
Svou praxi jsem začala v roce 2013, spoluprací se Společností podporující neplodné ženy, muže a páry. Byla to zajímavá zkušenost a jsem za ni vděčná. Nasměrovala mě k širšímu tématu rodičovství, mateřství, proč jsou pro nás matky a otcové tak důležitými osobami v životě a jak se jejich vliv objevuje ve vztahu k sobě samému, partnerovi i dítěti, a také dalším osobám (k přátelům, šéfovi/šéfové, spolupracovníkům a dalším).
Ač rodiče nemusí být ten jediný vlivný faktor v našich prvních dvaceti letech, myslím, že po zkušenostech z individuálních i párových terapií mohu tvrdit: „rozhodně se nedá říci, že by vliv neměli“.
A tak vznikl i projekt nabízející přímou pomoc v tématech a situacích, která jsou s mateřstvím, otcovstvím a rodičovstvím úzce či vzdáleně spojena. Život ukazuje, že je jich nespočet a často jsou neobvykle kreativní.
Ve své praxi jsem nikdy necítila potřebu se nějak úzce specializovat jen na určitá témata, obtíže nebo typy klientů. Snažím se se pravidelně vzdělávat v psychoterapeutické i klinické oblasti, a nabízet psychologickou pomoc šířeji, než je zde na těchto stránkách definovaná. Mé klienty obecně trápí například úzkosti, obavy, nejistota, panické ataky, strach, smutek nejasné povahy, deprese, děsivé myšlenky, fyzické napětí nebo bolest. Někdy klient/ka přichází a prostě ví, že mu/jí není dobře, psychicky nebo fyzicky, často obojí, a teprve spolu se rozhlížíme, co k danému prožívání přispívá, jaké jsou jeho/její potřeby a jaké strategie, které se dosavadním celým životem naučil/a, k tomu používá.
Poslední roky se s nadšením cíleně zajímám a rozvíjím v terapii párového vztahu. To, jak se vztahujeme sami k sobě a následně k druhému je téma plné kreativity, ale také zaseknutí a opakování starých méně funkčních vzorců. Jak většina z nás v dětství pocítila, vztah páru má vliv i na vnímání a prožívání dítěte, jeho vývoj a jeho budoucí vztah k sobě a k druhému, nebo ke skupině, společnosti, světu. Roviny kontaktu „individuum – pár – rodina – skupina – komunita – společnost“ stojí dle mého názoru v základu právě na vztahu mezi partnery. A je potřebou člověka, aby i v partnerském vztahu zažíval pocit bezpečí, opory, lásky a porozumění.
Párová terapie není lehkou disciplínou a vyžaduje od klientů odvahu a chuť vyjít z komfortní zóny. Když se to povede, zraje nejen vztah ale i každý z páru samostatně.
Těším se na případnou spolupráci!
Lucie
